Popisy příjezdových tras do Chorvatska

Na úvod je třeba poznamenat, že přehled příjezdových tras není zcela vyčerpávající. Jedná se o návrhy, ze kterých motorista může vycházet, ale rozhodnout se musí sám a svou cestu si naplánovat podle konkrétního místa, kam směřuje. Každý se rozhoduje trochu jinak, podle své povahy, řidičských zkušeností a vlastních priorit. Někdo raději pojede v koloně po přetížené trase a nevadí mu, když si vystojí pár hodin v zácpě. Jiný spíše zvolí trasu krásnou horskou krajinou s velkým převýšením a množstvím zatáček, ale s mnohem menším provozem. Někomu záleží hlavně na rychlosti a je ochoten volit dražší trasu. Žádná trasa není zcela ideální, každá má své plus i minus.

Každou trasu jsme se snažili v jejím úvodu charakterizovat, popsat její výhody a nevýhody, problematické úseky. Situace na silnicích a dálnicích se ale rychle mění, budeme se snažit trasy přizpůsobovat změnám. Obecně by se situace na mnohých přetížených příjezdových trasách měla postupně zlepšovat, tak jak se budou dávány do provozu další úseky slovinských a chorvatských dálnic.

Předem se omlouváme všem mimopražským za to, že všechny trasy jsou vedeny pouze z Prahy. Snažili jsme se trasy sjednotit a maximálně zjednodušit.

Cíl: Pula

Trasa č. 1 (přes Záhřeb a Rijeku)
Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Karlovac - Rijeka – Pula

Je to jedna z nejčastěji používaných tras pro cesty do Puly (spolu s trasou č. 4). Není vhodná k cestám do letovisek v severní části západoistrijského pobřeží (aglomerace Umagu). Vyhýbá se zatím dosti pomalé cestě severozápadní Istrií, kde dosud není dálnice. Maximálně využívá dálnic, a pokud se zdaří záměr Chorvatů otevřít do začátku sezóny celý úsek dálnice z Karlovce do Rijeky, bude velmi rychlá. Právě chybějící úsek dálnice přes hornatý Gorski kotar tuto trasu zpomaluje. Trasa patří k levnějším (vyhýbá se drahým tunelům v Alpách), platí se však chorvatské dálnice. Trasa je rozhodně výhodná pro turisty cestující z Moravy.

Alternativa: Rijeka - Matulji - Opatija - Lovran - Mošćenička Draga - Labin - Barban – Pula

Tato alternativa je určena pro ty, kteří příliš nespěchají a chtějí poznat východní pobřeží Istrie, zejména malebnou Kvarnerskou riviéru a starobylá městečka cestou do Puly.

Trasa č. 2 (přes Lublaň a Rijeku)
Praha - České Budějovice - Linec - Salcburk - Villach - Lublaň - Postojna - Rijeka – Pula

Tato trasa je po přírodní stránce velmi atraktivní, neboť vede v Rakousku krásnými vysokohorskými partiemi Alp. Je zároveň nejdražší, protože průjezd tunely se musí platit (Taurský tunel a tunel pod Karavankami). Není vhodná pro turisty cestující do letovisek v severní části západoistrijského pobřeží (aglomerace Umagu, případně Poreče). - těm je k dispozici alternativní trasa popsaná níže. Vhodná je zejména pro turisty cestující z Čech (hraniční přechod Dolní Dvořiště za Českými Budějovicemi). Některé úseky dálnice v Rakousku jsou dlouhodobě v rekonstrukci (např. na úseku Linec-Salcburk, dále i za Salcburkem), úsek dálnice Lublaň - Postojna je hodně zatížený. Nejproblematičtější je silniční úsek Postojna - Rijeka (podrobněji u popisu trasy). Na slovinsko-chorvatském hraničním přechodu Rupa tvoří se v sezóně tvoří fronty (je malý a nestíhá velký nápor turistů), stejně tak i při placení mýtného na slovinských dálnicích. Trasa se vyhýbá se zatím dosti pomalé cestě severozápadní Istrií, kde dosud není dálnice.

Trasa č. 3 (přes Lublaň a západní Istrii)
Praha - České Budějovice - Linec - Salcburk - Villach - Lublaň - Postojna - Koper – Pula

Tato trasa tvoří alternativu k trase č. 2: jsou shodné až do Postojny, kde tato trasa zamíří k západoistrijskému pobřeží. Je tedy určena zejména pro ty, kteří cestují do letovisek v severní části západoistrijského pobřeží (aglomerace Umagu, případně i Poreče). Tato trasa je po přírodní stránce velmi atraktivní, neboť vede v Rakousku krásnými vysokohorskými partiemi Alp. Je zároveň nejdražší, protože průjezd tunely se musí platit (Taurský tunel a tunel pod Karavankami), stejně tak slovinské dálnice. Vhodná je zejména pro turisty cestující z Čech (hraniční přechod Dolní Dvořiště za Českými Budějovicemi). Některé úseky dálnice v Rakousku jsou dlouhodobě v rekonstrukci (např. na úseku Linec-Salcburk, dále i za Salcburkem). Úsek dálnice Lublaň - Postojna je hodně zatížený, při placení mýtného na slovinských dálnicích se v sezóně tvoří fronty. Cesta Istrijským poloostrovem se v r. 2005 značně zrychlila otevřením dalšího úseku rychlé komunikace.

Trasa č. 4 (Maribor a Lublaň)
Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Lublaň - Postojna - Rijeka – Pula

Je to jedna z nejčastěji používaných tras pro cesty do Puly (spolu s trasou č. 1). Základní trasa není určena k cestám do letovisek v severní části západoistrijského pobřeží (aglomerace Umagu, případně Poreče), těm je k dispozici alternativa k této trase popsaná níže. Vyhýbá se nepřehledné cestě severozápadní Istrií, kde dosud není dálnice. Maximálně využívá dálnic úsek dálnice, dálnice Lublaň - Postojna je však hodně zatížená. Na slovinsko-chorvatském hraničním přechodu Rupa se v sezóně tvoří fronty (je malý a nestíhá velký nápor turistů), stejně tak i při placení mýtného na slovinských dálnicích. Nejproblematičtější je silniční úsek Postojna - Rijeka (podrobněji u popisu trasy). Trasa patří k levnějším (vyhýbá se drahým tunelům v Alpách), platí se však slovinské dálnice. Trasa je rozhodně výhodná pro turisty cestující z Moravy.

Alternativa: Postojna - Koper - Buje - Baderna - Kanfanar – Pula

Je určena zejména pro turisty, kteří cestují do letovisek v severní části západoistrijského pobřeží - do letovisek poblíž Umagu a případně do Poreče a jeho okolí. Vyhýbá se nejproblematičtějšímu silničnímu úseku základní trasy: Postojna - Rijeka. Cesta Istrijským poloostrovem se v r. 2005 značně zrychlila otevřením dalšího úseku rychlé komunikace.

Cíl: Rijeka

Trasa č. 1 (přes Záhřeb)
Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Karlovac – Rijeka

Je to základní, nejčastěji používaná a nejlevnější trasa pro cesty do Rijeky (na Kvarnerskou riviéru a Chorvatské přímoří). Maximálně využívá dálnic. Koncem června 2004 byl otevřen poslední chybějící úsek dálnice Záhřeb - Rijeka, čímž se cesta přes hornatý Gorski kotar velmi zrychlila. Trasa je rozhodně výhodná pro turisty cestující z Moravy.

Motoristé směřující do Senje, případně do oblasti letoviska Novi Vinodolski nebo k trajektům na ostrovy Ráb a Pag, mohou použít nový úsek dálnice na jih (součást budoucí dálnice do Splitu) od Bosiljeva přes Ogulin a Josipdol až k tunelu Mala Kapela, dlouhý 36 km. Dálniční přípojkou se motorista dostane na starou silnici do Senje a odtud pak dál po Jadranské magistrále.

Trasa č. 2 (přes Lublaň)
Praha - České Budějovice - Linz - Salzburg - Villach - Lublaň - Postojna – Rijeka

Tato trasa je po přírodní stránce velmi atraktivní, neboť vede v Rakousku krásnými vysokohorskými partiemi Alp. Je zároveň nejdražší, protože průjezd tunely se musí platit (Taurský tunel a tunel pod Karavankami). Vhodná je zejména pro turisty cestující z Čech (hraniční přechod Dolní Dvořiště za Českými Budějovicemi). Některé úseky dálnice v Rakousku jsou dlouhodobě v rekonstrukci (např. na úseku Linec-Salcburk, dále i za Salcburkem), úsek dálnice Lublaň - Postojna je hodně zatížený. Na slovinsko-chorvatském hraničním přechodu Rupa tvoří se v sezóně tvoří fronty (je malý a nestíhá velký nápor turistů), stejně tak i při placení mýtného na slovinských dálnicích. Nejproblematičtější je silniční úsek je Postojna - Rijeka (podrobněji u popisu trasy).

Cíl: Zadar

Trasa č. 1 (po dálnici Záhřeb - Split)
Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Karlovac - Bosiljevo - Žuta Lokva - Gospić - Gornja Ploča – Zadar

Tato trasa maximálně využívá dálnice, z čehož plynou i vyšší výdaje za dálniční poplatky. Trasu uvádíme jako základní a "stará", dříve přetížená trasa po silnici přes Plitvická jezera je alternativní (nyní trasa č. 2). Na území Chorvatska vede po nové dálnici Záhřeb - Split (Chorvaté jí říkají "Dalmatina"). Letos byly dány do provozu její poslední úseky.

I přes značné urychlení díky nové dálnici stále zůstávájí na této trase problematická místa, která jsou při sezónním náporu přetížená, např. při placení mýtného na dálnicích v Chorvatsku (především Lučko), u tunelů Mala Kapela a Sveti Rok a také na hraničních přechodech (především Macelj). K dopravním kolapsům na této trase dochází o prázdninových sobotách, kdy se střídají turnusy v ubytovacích zařízeních. Pokud můžete, vyhněte se cestování v sobotu.

Trasa č. 2 (po "staré" silnici přes Plitvická jezera)
Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Karlovac - Plitvická jezera - Gračac - Maslenický most – Zadar

Byla to základní a nejčastěji používaná trasa pro cesty do celé Severní Dalmácie. Nyní ji uvádíme jako alternativní pro ty, kteří nechtějí z jakéhokoli důvodu použít dálnici Záhřeb - Split. Nejčastějším důvodem může být návštěva Plitvických jezer, případně i finanční úspora oproti dálnici. V sezóně bývala tato silnice přetížená, což se zlepšilo otevřením paralelní dálnice Záhřeb - Split. Některá místa zůstávají při sezónním náporu problematická, např. při placení mýtného na dálnicích v Chorvatsku (v dálniční části trasy do Karlovace) a na hraničních přechodech. K dopravním kolapsům v těchto místech dochází o prázdninových sobotách, kdy se střídají turnusy v ubytovacích zařízeních. Pokud můžete, vyhněte se cestování v sobotu.

Alternativa: Udbina - Gračac - Maslenický most – Zadar

Tato alternativní trasa je určena pro ty, kteří jedou po "staré" silnici s cílem navštívit Plitivická jezera a pak se chtějí dostat co nejrychleji do Zadaru. V tom případě je nejlepší použít v závěru cesty úsek dálnice Gornja Ploča - Zadar. Z obchvatu města Udbiny se dostanou na dálniční přípojku, která ústí na dálnici v uzlu Gornja Ploča. Dále je cesta shodná s trasou č. 1 (po dálnici).

Cíl: Split

Trasa č. 1 (po dálnici Záhřeb - Split)
Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Karlovac - Bosiljevo - Žuta Lokva - Gospić - Gornja Ploča - Zadar - Pirovac - Vrpolje - Dugopolje – Split

Tato trasa maximálně využívá dálnice, z čehož plynou i vyšší výdaje za dálniční poplatky. Na území Chorvatska vede po nové dálnici Záhřeb - Split (Chorvaté jí říkají "Dalmatina"). Trasu uvádíme jako základní a "stará", dříve přetížená trasa po silnici přes Plitvická jezera je alternativní (nyní trasa č. 2). Letos byly dány její poslední úseky.

I přes značné urychlení díky nové dálnici stále zůstávájí na této trase problematická místa, která jsou při sezónním náporu přetížená, např. při placení mýtného na dálnicích v Chorvatsku (především Lučko), u tunelů Mala Kapela a Sveti Rok a také na hraničních přechodech (především Macelj). K dopravním kolapsům na této trase dochází o prázdninových sobotách, kdy se střídají turnusy v ubytovacích zařízeních. Pokud můžete, vyhněte se cestování v sobotu.

Alternativa: Dugopolje - Prisoje - Bisko - Blato na Cetině - Šestanovac – Brela

Tuto alternativu můžete zvolit, pokud cestujete do oblasti Makarské riviéry a chcete se vyhnout Jadranské magistrále. Z Dugopolje pojedete dál do vnitrozemí po směrem na Sinj, na křižovatce za obcí Kapela se odbočí na Bisko (D 62), odkud silnice vede podél řeky Cetiny přes Blato na Cetině až téměř do Šestanovce. V Šestanovci odbočíte doprava směrem na Brelu. Klesání serpentinami k moři je prudší až v posledním úseku od Zadvarje do Brely.

Trasa č. 2 (po "staré" silnici přes Plitvická jezera a Knin)
Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Karlovac - Plitvická jezera - Gračac - Knin - Sinj – Split

Byla to základní a nejčastěji používaná trasa pro cesty do celé Střední Dalmácie. Nyní ji uvádíme jako alternativní pro ty, kteří nechtějí z jakéhokoli důvodu použít dálnici Záhřeb - Split. Nejčastějším důvodem může být návštěva Plitvických jezer, případně i finanční úspora oproti dálnici. V sezóně bývala tato silnice přetížená, což se zlepšilo otevřením paralelní dálnice Záhřeb - Split. Některá místa zůstávají při sezónním náporu problematická, např. při placení mýtného na dálnicích v Chorvatsku (v dálniční části trasy do Karlovace) a na hraničních přechodech. Pokud můžete, vyhněte se cestování v sobotu.

Alternativa: Sinj - Brnaze - Trilj - Cista Provo - Šestanovac – Brela

Trasa č. 3 (přes Bosanskou Gradišku)
Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Okučani - Bosanska Gradiška - Banja Luka - Jajce - Bugojno - Livno - Sinj – Split

Tato trasa je méně obvyklá. Dříve se využívala jako alternativa k přetížené cestě přes chorvatské vnitrozemí. Vybudováním dálnice Záhřeb - Split tento důvod pominul. Po přírodní stránce je však cesta bosenským územím velmi krásná, vede z velké části horským terénem se značným převýšením a nelze tedy počítat s velkými rychlostmi. Vede 262 km územím republiky Bosna a Hercegovina většinou po hlavních silnicích. Při dočasném (sezónním) zrušení vízové povinnosti (platí i pro rok 2005) představuje průjezd Bosnou rozšíření možností cest na Jadran a současně i poznání jejích krás. Po stránce osobní bezpečnosti jsou dosavadní zkušenosti dobré.

Cíl: Dubrovník

Trasa č. 1 (po dálnici Záhřeb - Split)
Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Karlovac - Bosiljevo - Žuta Lokva - Gospić - Gornja Ploča - Zadar - Pirovac - Vrpolje - Dugopolje - Split - Omiš - Makarská - Opuzen – Dubrovník

Tato trasa maximálně využívá dálnice, z čehož plynou i vyšší výdaje za dálniční poplatky. Trasu uvádíme jako základní a "stará", dříve přetížená trasa po silnici přes Plitvická jezera je alternativní (nyní trasa č. 2). Na území Chorvatska vede po nové dálnici Záhřeb - Split (Chorvaté jí říkají "Dalmatina"). Letos byly dány do provozu její poslední úseky. Na Jadranské magistrále, po níž vede trasa ze Splitu do Dubrovníku, je silný provoz, který ještě zpomalují průjezdy četnými obcemi a letovisky.

I přes značné urychlení díky nové dálnici stále zůstávájí na této trase problematická místa, která jsou při sezónním náporu přetížená, např. při placení mýtného na dálnicích v Chorvatsku (především Lučko), u tunelů Mala Kapela a Sveti Rok a také na hraničních přechodech (především Macelj). K dopravním kolapsům na této trase dochází o prázdninových sobotách, kdy se střídají turnusy v ubytovacích zařízeních. Pokud můžete, vyhněte se cestování v sobotu.

Trasa č. 2 (po "staré" silnici přes Plitvická jezera a Knin)
Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Karlovac - Plitvická jezera - Gračac - Knin - Sinj - Split - Omiš - Makarská - Opuzen – Dubrovník

Byla to základní a nejčastěji používaná trasa pro cesty do Jižní Dalmácie. Nyní ji uvádíme jako alternativní pro ty, kteří nechtějí z jakéhokoli důvodu použít dálnici Záhřeb - Split. Nejčastějším důvodem může být návštěva Plitvických jezer, případně i finanční úspora oproti dálnici. V sezóně bývala tato silnice přetížená, což se zlepšilo otevřením paralelní dálnice Záhřeb - Split. Některá místa zůstávají při sezónním náporu problematická, např. při placení mýtného na dálnicích v Chorvatsku (v dálniční části trasy do Karlovace) a na hraničních přechodech. Na Jadranské magistrále je silný provoz, který ještě zpomalují průjezdy četnými obcemi a letovisky. Pokud můžete, vyhněte se cestování v sobotu.

Trasa č. 3 (přes Bosanskou Gradišku a Mostar)
Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Okučani - Bosanska Gradiška - Banja Luka - Jajce - Bugojno - Jablanica - Mostar - Metković - Opuzen – Dubrovník

Tato trasa byla za bývalé Jugoslávie často používána a nyní ji se k ní začínají motoristé opět vracet. Její výhodou je, že se vyhýbá přetíženým úsekům na obou předchozích trasách, je poměrně rychlá a zajímavá z hlediska poznání zdejší krajiny. Vede 327 km územím republiky Bosna a Hercegovina. Při dočasném (sezónním) zrušení vízové povinnosti (platí i pro rok 2005) představuje průjezd Bosnou rozšíření možností cest na Jadran. Po stránce osobní bezpečnosti jsou dosavadní zkušenosti dobré. Po přírodní stránce je trasa bosenským územím velmi pěkná, vede malebným horským terénem (mj. soutěskou Vrbasu a Neretvy) se značnými výškovými rozdíly. Nelze tedy počítat s velkými cestovními rychlostmi. Vede po hlavních silnicích řídce osídlenými oblastmi s nevelkým provozem. Pro řidiče je trasa dosti náročná.